ZALOŽENÍ NAŠÍ ÚZEMNÍ SKUPINY                 

Založení IPA HEVLÍN 202

První informace o existenci organizace IPA přišla na tehdejší policejní oddělení v Hevlíně v průběhu roku 1991 faxem z Klatov. Zájemci si měli vyplnit přiloženou přihlášku a poslat ji s fotkou na uvedenou adresu. Mezi prvními, kdo tímto způsobem poslali přihlášku byli (nynější členové naší územní skupiny): Jůzek, Nosek, Lavička, Černý, Buczyk, Srb, Soukal a policista OOP Hrušovany/Jevišovkou Emil Bajgl.

V roce 1992 vznikla IPA v ČR. Kolegy: Černým, Srbem a Bajglem E. bylo v Brně zorganizováno setkání s Lubomírem Málkem, jedním ze zakládajících členů IPA ČR. Na tomto jednání byli přítomní seznámeni s podmínkami členství v IPA a dalšími podrobnostmi k založení územní skupiny, bylo zajištěno vydání členských průkazů členů, kteří si přihlášky zaslali individuálně.

V roce 1993 byla územní skupina IPA Hevlín zaregistrována na Českém statistickém úřadě. První zvolený výbor pracoval ve složení Černý, Bajgl Emil, Soukal, Malý, Přikryl.V prvních letech jejího vzniku byli členy převážně policisté z hraničního přechodu, později jak se informace o IPA rozšířila se členy stali i policisté z OOP Hrušovany/Jevišovkou a okolních odd. pohraniční policie. Členy se stali i policisté z Mikulova, Břeclavi, Znojma, tito si později založili vlastní územní skupiny.

V prvních letech po založení územní skupiny byla pořádána akce k Mezinárodnímu dni dětí. V roce 2001 bylo zahájeno pořádání „koštu vína“, jehož pořadatelem je v současné době IPA Hrušovany/Jevišovkou, která vznikla rozdělením ÚS Hevlín na dvě samostatné územní skupiny. Během existence územní skupiny se členové IPA Hevlín zúčastnili, nebo zúčastňují i akcí pořádaných jinými územními skupinami v ČR . Jedná se o střelby v Chebu a Zlíně, přechod Pálavy v Mikulově, koštu vín v Pravicích a další akcí.

 

Autor: J . Černý

 

Z historie obce Hevlín

O osídlení místa, v němž leží sluncem prosluněná obec Hevlín ...
 
 
 

Vznik   obce

 

        Nejstarší písemná zpráva, v níž je Hevlín jmenován, pochází  z roku 1282. Tohoto roku se soudil farář hevlínského kostela  (ve zprávě Houelin) jménem Jakob, s Friedrichem Mawerem, jenž byl údajně občanem rakouského města Lávy. Předmětem  sporu byl pozemek, úhor, který se nacházel u městečka Lávy ve směru na Hevlín. Na základě výnosu soudu byla latinsky sepsána tato zpráva:

       Mawer může, po dobu  života faráře Jakoba, užívat polovinu pozemku, za což ale musí každým rokem ve svátek svatého Kolomana (13. 10.) zaplatit kostelu svaté Marie v Hevlíně 12 vídeňských denárů.

      Mawer si nechal tuto listinu pro pro jistotu opatřit pečetí faráře a pečetí města Lávy. Jako přítomní jsou uvedeni občané Lávy:  pan Marchward (pomocný kněz v Hevlíně), pan Rudiger zvaný Pirchhan (rytíř), Chunrad zvaný Vreytach, Ulrich Rainhard z Heutalu nyní zaniklá obec, ležící v místech panských statků v Lávě). Dalšímí svědky byli pan Friedrich, rychtář z Hevlína a mnoho dalších a mnoho dalších důvěryhodných. V závěru listu je uvedeno: Stalo se a je dáno v Lávě, 12. října roku 1282.

    

 

O původu názvu obce  H e v l í n

       Německé jméno Höflein znamená česky dvoreček. Z pověstí se traduje, že oblast kolem Hevlína bývala v jarních měsících zaplavována vodou z četných ramen řeky Dyje. Obyvatelstvo se proto v prostoru dnešní obce nezdržovalo. Když voda opadla, pracovali zde lidé na bahnem prohnojených úrodných polích a po práci se vraceli do svých příbytků za Černou strouhou (na návrší za cihelnou). Dodnes se v těchto místech (zvaných Schwarzbach) nachází množství střepů z pálených hliněných nádob.

      Někteří rolníci si v prostoru dnešní obce v sušších letech stavěli provizorní chatrče, sloužící jako přístřešky před nepohodou. V letním období v nich přebývali. Tak vznikl dvoreček. Po částečné regulaci Dyje, kdy se nebezpečí záplav zmírnilo, přesunuli se obyvatelé z návrší Schwarzbachu do prostoru Hevlína natrvalo. Název Höflein již obci zůstal.

Ze skutečnosti, že v obci působil již v této době rychtář, (na rozdíl od obcí slovanských), lze usuzovat, že Hevlín byl německého založení. V této době zemské hranice neměly ještě pevné zakotvení. Osídlování  jižní Moravy v poslední čtvrtině 11. století se přimykalo těsně na rakouské hranice, tedy na městečko Láva.

      Vznik obce Höflein lze datovat těsně kolem roku 1100. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 se začalo opět používat českého pojmenování Hevlín, vzniklého na základě podobnosti s názvem obce na listině z roku 1282 (Houelin). Tohoto názvu používali slovanští osídlenci prakticky už od středověku. Až do roku 1965 se užívalo názvu Hevlín nad Dyjí. Poněvadž  však více Hevlínů v českých zemích není,  přídomku nad Dyjí se už neužívá.

 

                (Z knihy Adolfa Vogela  „Hevlín od pravěku do roku 2000"